Page 21 - Zpravodaj_Bílovice_1_2_2021
P. 21
Zpravodaj
BÍLOVICKÝ Zpravodaj
Neudělala jsem to. Nemohu. Budu toho někdy schopna? Zá- třím a jsem na sebe za to pyšná. Dokázala jsem se vymanit
leží na tom vůbec? Teď už ne… z rukou člověka, který mne ničil. Hubil. Pomalu se malými
Výhled z okna je nemálo podobný mé náladě. Scenérie, krůčky prokousával až do nitra mé zranitelné duše. S vědo-
představující už hnědě zabarvené stromy, kdysi hrály všemi mím, že mě opustí. Nechal jsi moji duši zpustošenou. Nechal
barvami. Hustá šedá mlha, která jako zlověstný démon ukra- jsi moji duši jako bojiště po krvelačné bitvě. Ostatně tak by se
juje víc a víc. Všeho. Všeho, co jsme spolu zažili. Jen nás víc náš vztah dal popsat. Krvelačná bitva. Kdo s koho. Já jsem ale
a víc oddaluje. Déšť jen prohlubuje tuto bezútěšnou situaci. vítěz. Vyhrála jsem sama nad sebou. Vyhrála jsem nad celým
Jako kdyby smýval vše, co jsme si řekli. Jako kdyby čistil vše, co světem, nad mým egem, nad mou největší slabinou. Zůstal mi
kdy mezi námi bylo. Poslouchám bubnování kapek na okno. po tobě jen strach a úzkost. Nesnesitelná úzkost, která mě su-
Krůpěje tancují po tabulkách tak ladně a bez závazků. Z jejich žuje jen při pomyšlení na tebe. Na tvá slova, na tvůj hlas. Ale
kroků slyším, jak na mě volají. Jak křičí: „Pojď za námi! Poběž!“ ty tu nejsi. Už tu nikdy nebudeš.
Můj dech je již klidnější. Pomalu se začínám smiřovat se Odpusť mi to. Odpusť mi ten čin. Za chvíli se sejdeme.
skutečností, že ti nenáležím. Pomalu začínám poznávat sebe, Sejdeme se na místě, které nám oběma náleží. Nejsme hodni
bez cizí nadvlády. Pomalu objevuji mou pravou identitu, která života na tomto světě.
mi byla dlouhá léta skrývána. Začínám přijímat fakt, že ne- Kap. Kap. Kap.
byla jiná možnost. Že neexistovalo jiné východisko. Ve snaze Jako kapky krve z jejího srdce stékaly jí slzy po tváři.
o tvou pozornost, jsem ztratila sebe. Nepatřím ti. Už ti nepa- Pomalu dopadaly na zem… Zuzana Šuranská
POHLED NA UPLYNULÝ ŠKOLNÍ ROK
Zažili jsme velmi nezvyklý, v mno- podporovali je a pomáhali tak, aby jati do oborů, které si vybrali. Čtyři
hém nový a obtížnější školní rok. Vý- výuka mohla probíhat. Zvláště u nej- zamíří na gymnázia, dvacet čtyři žáků
uka se na většinu času přesunula ze menších žáků byla jejich spolupráce bude v dalším studiu pokračovat na
školních lavic do domácností. Žáci, při výuce naprosto klíčová. Blahopřeji maturitních oborech škol průmyslo-
učitelé i rodiče si museli v krátkém těm žákům, kteří se v průběhu času vých, obchodních, stavebních, země-
čase osvojit využití nové techniky, zlepšovali a rychle nabývali nových dělských, pedagogických, dokonce
nových technologií a jiné způsoby dovednosti. Velké díky patří samo- i uměleckých. Čtrnáct absolventů na-
vzájemné komunikace. Pro všechny zřejmě vyučujícím. Důkazem toho, stoupí do učebních oborů.
zúčastněné tato situace přinesla zvý- že výuka probíhala úspěšně i v rámci Přeji Vám šťastné prožití letních
šenou zátěž a museli se obrnit notnou krizové situace svědčí mimo jiné i vý- měsíců, hodně odpočinku, málo sta-
mírou trpělivosti. Chci poděkovat ro- sledky přijímacího řízení na střední rostí a především pevné zdraví!
dičům, kteří byli pro své děti oporou, školy. Všichni naši uchazeči byli při- Mgr. Tomáš Mlčoch, ředitel školy
Místní složky
JSDH BÍLOVICE
MLADÍ HASIČI
Kroužek mladých hasičů se nám pomalu, ale jistě roz-
růstá. Dětí máme v současnosti 9, ale ještě pořád uvítáme
další mladé naděje do našeho sboru. Budeme rádi, když se
k nám přidají i další děti ve věku od 3 do 10 let. Tréninky
máme každý čtvrtek od 16:30 hodin na hasičském hřišti.
V zimním období a v době zákazu setkávání se, jsme si
potřebovali s dětmi udržet kontakt, a tak jsme organizovali
online tréninky přes aplikaci zoom. Od podzimu jsme se
prozatím naučili poznávat topografické značky, technické
značky, rozeznávat hasicí přístroje a děti také vědí, co se
jakým přístrojem smí a co nesmí hasit. Umíme uvázat 5
uzlů a také spojovat hadicové spojky. Teď v létě se budeme
učit lézt po laně, střílet ze vzduchovky a naučíme se běhat
požární útok a štafetu dvojic.
Veronika Pospíšilová
Číslo 1,2/2021 strana 21
