Page 11 - Zpravodaj_Bílovice_4_2019
P. 11

BÍLOVICKÝ Zpravodaj
                                                          Zpravodaj
        Slovo kronikáře



       ROK 1869 V BÍLOVICÍCH


          Sérii článků věnovaných historii   fa I roku 1898 je nahradily lípy. Tyto   zde bydlel s rodinou v zámku. Podle
       bílovických hasičů uzavřu pojed-    lípy stávaly před kostelem do nedáv-  popisu bílovického léna z roku 1864,
       náním o době, kdy hasičský spolek   né doby. O kostel pečovali a faráři při   byl zámek v  roce 1840 renovován.
       v Bílovicích vznikal. Po vydání spol-  obřadech přisluhovali dva kostelníci   Jednalo se o masivní patrovou stavbu
       kového a shromažďovacího zákona     Bartoloměj Johaník čp. 57 a Jan Ob-  s výrazným rizalitem, v jejímž příze-
       a  hlavně prosincové ústavy v roce   držálek čp. 62. Na bílovickou faru   mí se nacházela 3 předsálí a 7 pokojů
       1867 se v nově ustanoveném Rakous-  přišel před rokem z  Příbora nový   s kuchyní a spižírnou. V patře potom
       ku-Uhersku čile rozproudil spolko-  farář P. František Halfar a k ruce mu   bylo 10 pokojů. Při zámku se nachá-
       vý život. Ani Bílovice nezůstávaly   byl aktivní kaplan P. Antonín Dolák,   zela zeleninová a květinová zahrada
       v  tomto vývoji stranou. Již v  roce   jenž stál u vzniku několika spolků   a skleník.
       1868 dochází k  založení Čtenářské-  v Bílovicích a okolí. V kuchyni va-  Spolu s  Vladimírovou rodinou
       ho spolku a brzy po něm vzniká i náš   řila Anna Krumpholzová, kterou si   zde bydlela guvernantka Josefi ne Ba-
       Hasičský spolek.                    přivezl farář z Příbora. Jelikož bylo   lant z Francie, soukromý učitel Gus-
          Nyní bych rád stručně popsal, jak   při faře hospodářství, zaměstnával   tav Procházka, komorná Anna Oveč-
       tehdy vypadal život v Bílovicích. Po-  farář pět služebných: Antona Klva-  ková z Litenčic a dva hraběcí sluhové
       dle reprodukce obrazu z roku 1870,   ňu od Holešova, hluchoněmého Ja-  August Láník z Tučap a Jindřich Žák
       která je součástí článku, tvořily vý-  kuba Plesnika z  Otrokovic, Terezii   z  Německých Knínic. Všem obyva-
       raznou dominantu vesnice kostel     Zdražilovou z Jankovic, Magdalenu   telům zámku vařila Anna Vašátová
       s  farou, zámek a budova sýpky nad   Břečkovou z  Ostravy a Annu Ro-   z chalupy čp. 131 a panskými kočí-
       hospodářskými stavbami velkostat-   zumovou z  Javorovce, kteří na faře   mi byli Josef Molnár a Josef Hrňa.
       ku. Celé údolí bylo pokryto koru-   rovněž bydleli. Vedle fary stávala   Krásný anglický park, rozprostírají-
       nami ovocných stromů, z  nichž se   chaloupka školy, kde učil a zároveň   cí se kolem zámku, udržoval panský
       vynořovaly střechy usedlostí rolníků   bydlel učitel Dominik Baar s  man-  zahradník Vilém Šwarc, který bydlel
       a domkařů. Celkem bylo ve vesnici   želkou Terezií a dětmi Karlem a Ro-  v domku se dvěma pokoji čp. 94. Na
       151 domů. Většinu střech pokrýval   zálií. Mimo učitelské služby hrál   správný chod velkostatku dohlížel
       slaměný došek, jen některé domy,    v  kostele na varhany, řídil kostelní   pojezdný Jan Hajíček a o les se staral
       převážně patřící velkostatku a faře,   sbor a byl rovněž jmenován úřed-  lesník Rudolf Šnapka.
       byly pokryty pálenými taškami nebo   ním ohledačem mrtvých.               Na svět malým Bílovjanům pomá-
       dřevěným šindelem. Hranici mezi       Bílovický velkostatek patřil hra-  hala porodní bába Anna Pučalíková
       domy tvořila úzká cestička, jak naři-  běti Vladimíru Logothettimu, jenž   a naopak, když se jejich život nachýlil
       zoval protipožární patent císaře Jo-
       sefa II. Nad vesnicí se nacházel před
       třemi roky nově založený cholerový
       hřbitov, v němž spočinuly ostatky 56
       Bílovjanů, ale také obyvatel Včelar,
       Mistřic, Javorovce, Kněžpole a Ne-
       dachlebic, kteří podlehli cholerové
       epidemii, zavlečené k nám pruskými
       vojsky, během předchozí války s Ra-
       kouskem.
          Věž farního kostela Narození
       sv. Jana Křtitele měla jehlanovitou
       střechu pokrytou pálenými taškami.
       Svůj charakteristický cibulovitý tvar
       s lucernou a věžními hodinami do-
       stala až za pět let. Kostel obklopova-
       ly ze tří stran mohutné topoly, které
       byly později pokácené a v roce 50 le-
       tého panování císaře Františka Jose-


       Číslo 4/2019                                                                                  strana 11
   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16