Page 13 - Zpravodaj Bílovice 1/2022
P. 13
Zpravodaj
BÍLOVICKÝ Zpravodaj
Slovo kronikáře
ŽIVOT V BÍLOVICÍCH PŘED STO LETY
Nevěřím příliš na náhodu, ale v ne- západní státy nabídly Moskvě, že mo- příbuzenství. Všechny tři děti byly
dávném čase se mně dostalo do rukou hou přijmout sovětské děti do dočas- velmi nadanými žáky a brzy si osvo-
několik dokumentů a fotografi í, které né péče. Sovětská vláda rozhodla, že jily český jazyk. Jejich pěstouni se
doplnily a oživily některé mé dřívěj- do zahraničí dovolí odjet dvěma ti- o ně dobře starali, a když po půlroce
ší poznámky z bádání a navedly mě sícům z nich – z toho počtu více než odjížděly děti z Bílovic, velmi těžko se
k tomu, abych se mohl blíže rozepsat čtvrtina měla odjet do Českosloven- s vesnicí loučily.
o dvou zajímavých událostech, které ska. Odmítnutí většího počtu dětí vy- Druhá událost sice trošku pozděj-
se v Bílovicích udály před sto lety. Bylo světlilo sovětské vedení nedostatkem šího data se rovněž týká Ruska, avšak
to v době, kdy vznikla samostatná záruk řádné finanční podpory a hlav- tentokrát jde o opačný případ – dob-
Československá republika, jejíž první ně obavou před vykořisťováním a ná- rovolné vystěhovaní do Sovětského
roky existence znamenaly pro obyva- boženským vlivem nového prostředí. svazu. V úvodní části bylo stručně
tele těžkou zkoušku. Pokračoval eko- Dalším argumentem byla obava, že popsané, že po skončení Velké války
nomický propad zahájený první svě- děti zapustí kořeny v blahobytném nebyla situace v nově vzniklé repub-
tovou válkou, pokračovalo zvyšování buržoazním prostředí a nebudou se lice jednoduchá a mezi obyčejnými
cen a jak se z bojišť světové války vra- chtít vrátit zpět do vlasti. V listopadu lidmi panovala bída. Tehdy se mezi
celi demobilizovaní vojáci, stoupala roku 1921 byla uzavřena mezivlád- chudobnými lidmi v kraji začalo mlu-
nezaměstnanost. Nedostatek surovin ní smlouva mezi Sovětským svazem vit, že ti co chtějí práci a mají odvahu,
a zmenšený trh způsobený rozpadem a Československou republikou, po- tak se s celými rodinami stěhují do
Rakouska-Uherska a hospodářské po- dle níž mělo být do Československa sovětského Ruska, kde je práce dost.
tíže největšího obchodního partnera dopraveno 600 dětí z povolžských Po celé republice se vypravují vlaky
Německa brzdil průmyslovou výro- gubernií. Podle smlouvy šlo o děti vý- těchto odvážlivců, kteří chtěli začít
bu v nově vzniklém Československu. hradně ruské národnosti, přednostně nový život na východě. Mnozí vesni-
Oproti poměrům před válkou se na chlapce ve věku 6 až 12 let. Děti měly čané měli ještě v paměti své příbuzné,
vesnici žilo mnohem hůře. První bílo- odjet na dobu minimálně jednoho kteří před necelými padesáti lety pu-
vický kronikář Ferdinand Toman za- roku, po jehož uplynutí českosloven- tovali do tehdy carského Ruska, kde
znamenává v bílovické kronice srov- ské úřady neměly činit překážky jejich jim nabízeli zdarma úrodnou půdu
nání přepočtených cen zboží v české návratu. Po organizačních zmatcích k hospodaření. Myšlenka na nový
koruně z roku 1914 a z roku 1922. způsobených sovětskou stranou se začátek života se ujala i ve Včelarech
Z rozsáhlého seznamu uvádím pouze před vánocemi 1921 objevil na hra-
pár příkladů. Kilogram chleba v roce nicích vlak s 439 dětmi, které převza-
1914 stál 0,42 Kč a roku 1922 to bylo la československá strana a načas je
4,5 Kč, kilogram masa byl v roce 1914 i s doprovodem umístila do karantén-
za 1,70 Kč a roku 1922 již za 21 Kč, ního tábora zřízeného ve vojenských
kilogram cukru se v roce 1914 koupil kasárnách v Pardubicích. Odtud byly
za 0,80 Kč a roku 1922 byl za 7 Kč, je- postupně rozděleny do českých a mo-
den pár bot přišel před válkou na 15 ravských rodin. Jak jsem již napsal, do
Kč a v roce 1922 se pořídil za 220 Kč, Bílovic přišli tři sourozenci, kteří byli
svrchní kabát zdražil z předválečných umístěni do tří rodin. Jak už tomu tak
50 Kč na 800 Kč. bývá, o děti neprojevily zájem dobře
Začátkem roku 1922 se v Bílovi- situované rodiny, avšak přihlásily se
cích objevily tři malé děti (dva bra- pouze domkařské rodiny: obuvní-
tři a sestra), původem ze samarské ka Aloise Slováčka a jeho manželky
gubernie v Rusku, z nichž nejstarší Františky, roz. Vlasatíkové z chalupy
navštěvoval III.b třídu, mladší II.a tří- čp. 63, dělníka Josefa Kozelky a jeho
du a nejmladší sestra I. třídu Obecné manželky Amálie, roz. Slováčkové
školy. Po bolševickém převratu, letech z chalupy čp. 54 a koláře Františka
teroru, občanské války a zničení hos- Luběny a jeho manželky Amálie, roz.
podářského systému v Rusku zůstalo Kozelkové z chalupy čp. 187. Nechci
podle údajů Velké sovětské ency- čtenáře unavovat genealogickými gra-
klopedie v roce 1921 bez rodičů 4 až fy, ale již opakující se dvě příjmení Manželé František a Amálie Luběnovi
6 milionů dětí. V této zoufalé situaci všech tří manželů ukazuje na jejich s dcerou Marií (1911 – 1920)
Číslo 4/2022 strana 13