Page 9 - Zpravodaj_Bílovice_4_2020
P. 9

BÍLOVICKÝ Zpravodaj
                                                          Zpravodaj
        Slovo kronikáře




       VČELARSKÁ ZVONIČKA A JEJÍ CESTA KE KAPLI – 1. ČÁST

          Jsou to již čtyři roky, kdy rozsáhlou   xmiliána II., když turecký sultán Soli-  nařem. Roku 1891 pobíral za tyto služ-
       opravou prošla včelarská kaplička Na-  man vpadl do Uher a byla přímo ohro-  by od sedláků naturálie v mírkách rži,
       nebevzetí Panny Marie a mnohé naše   žena naše země. V roce 1762 nařídil   případně žita. Za „policajtskou“ (hlída-
       občany napadla otázka jejího vzniku.   olomoucký biskup Hamilton zvonit   cí) službu dále dostával 5 zlatých ročně
       Přestože se stavěla v minulém 20. sto-  a modlit se Anděl Páně a kromě po-  a pokud neměl ve Včelarech vlastní do-
       letí, nezachovaly se k této akci téměř   ledne se zvonilo od svatého Jiřího do   mek nebo byt, dostával ročně 12 zlatých
       žádné dokumenty. Při badatelských   svatého Václava ve 4 ráno a ve 20 hodin   na bydlení. V dalším roce mu byl roz-
       toulkách v okresním archivu v Uher-  večer. Pro ostatní období to bylo v 6 ho-  hodnutím obecního výboru připsán od
       ském Hradišti se dá najít spousta zají-  din ráno a v 18 hodin navečer. Zvoničky   každého hospodáře pecen chleba, na
       mavostí z bílovické a včelarské historie   se tak staly měřičem času. Zvoněním   Velikonoce a hody dva vdolky. Postup-
       a při jednom takovém hledání jsem   se také oznamovalo úmrtí ve vesnici,   ně se ve službě vystřídali Martin Šobáň,
       našel několik zápisů, které trochu při-  svolávali se poddaní k robotě a starým   Josef Ondráš (čp. 3), František Zálešák,
       bližují dobu, kdy kaple vznikla. Nabí-  zvykem bylo rovněž zvonění proti mra-  dlouholetý zvonař Alois Janků (čp. 21),
       zím je jako pár kamínků do mozaiky   kům, aby se zahnaly prudké deště.  kterého krátce střídali: Ignác Čaďa (čp.
       jejího vzniku a chci upozornit, že je to   Včelarská zvonička stála na obec-  6), Antonín Prokeš (čp. 33) a Václav Vl-
       jeden z pohledů na tuto dobu, kterou   ním pozemku, který se nacházel před   kojan.
       si ještě mnozí pamatují a nebo slyšeli   bývalým půllánem čp. 10 (dnes čp. 310   Začátkem roku 1908 rozhodlo vče-
       o ní vyprávět od svých blízkých. K tomu   – po sloučení Včelar a Bílovic v roce   larské obecní zastupitelstvo opravit
       bych však chtěl připomenout rčení ar-  1960 bylo k čp. připočteno 300), kde je   zvoničku – opatřit ji novou brankou,
       chivářů, že mnohdy je lepší špatný in-  nyní postaven dům čp. 342. Pod zvonič-  která měla nahradit původní zlome-
       koust, nežli dobrá paměť.          kou se nacházela místnost, která slouži-  nou. V roce 1917 byla zvonička znovu
          Nejprve však začněme podle nad-  la jako sklad obecního majetku. O vče-  opravena. Byla nově podezděna a míst-
       pisu – u zvoničky. Zvonice se začína-  larské zvoničce se nedochovalo mnoho   ní tesař Knot upravil vížku, kterou po-
       jí na vesnicích budovat po roce 1751,   zpráv. Včelarská obecní kronika, napo-  kryl nový měděný plech. Dne 3. února
       kdy královna Marie Terezie vydala   sledy uváděná roku 1960, se ztratila,   1918 rozhodlo zastupitelstvo koupit
       ohňový patent, jímž se nařizovalo mít   a tak jediným zdrojem k nejstarší histo-  u firmy Manoušek v Brně do zvoni-

       v každé osadě zvonek, kterým se v pří-  rii obce Včelary jsou protokoly obecní-  ce za 180 korun ocelový zvon o váze
       padě požáru svolávala pomoc na jeho   ho výboru, které se zachovaly od roku   20 kilogramů. Roku 1929 dostala zvo-
       uhašení. Patrně se zvoničky v našem   1889. O včelarskou zvonici se staral   nička nová deštěná vrátka, aby neprše-
       kraji nacházely již dříve, jak nám do-  polní hlídač, který byl pro tak malou   lo na kočár a hasičskou stříkačku, které
       svědčují zvony zavěšené ve zvonicích   obec zároveň pastýřem, hlásným a zvo-  zde byly uloženy.
       okolních obcí farnosti. V kněžpolské
       zvoničce byl zvon z roku 1714 a v to-
       polské z roku 1712. Již na počátku
       14. století se v křesťanském světě po-
       stupně zavádí večerní zvonění a na
       jeho konci se k němu přidává ranní
       zvonění. Když po pádu Cařihradu za-
       čali v polovině 15. století Turci dobývat
       Balkánský poloostrov a ohrožovat Ev-
       ropu, nařídil papež Kalixt III. polední
       zvonění a modlení se starobylé mod-
       litby, skládající se z veršů Evangelia sv.
       Lukáše – Anděl Páně, za odvrácení tu-
       reckého nebezpečí. Při této modlitbě se
       klekalo, odtud název klekání. Tato naří-
       zení se několikrát obnovovala, když se
       dala turecká vojska znovu na pochod
       podél Dunaje na severozápad. Stalo se
       tak například roku 1566 za císaře Ma-
       Číslo 4/2020                                                                                   strana 9
   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14