První zmínka o palírně
v Bílovicích se váže k roku 1646. Tehdy po smrti pána Štěpána
Ledenického z Ledenic byl pořízený inventář jeho části bílovického
léna. V letech 1718 až 1727 nechal první držitel léna z rodu
Bevier-Freiriedt Jan Křtitel vybudovat novou vinopalnu.
V roce 1841 byla pálenice nově vybudovaná a disponovala 3 pokoji,
kuchyní a spižírnou. Roku 1843 palírna produkovala 80 věder pálenky
z brambor a obsluhoval jí jeden dělník. Koncem 19. století palírna
v domě zanikla a vznikla zde pekárna a obchod. Poslední majitelé domu
prodali objekt Místnímu národnímu výboru v Bílovicích, který jej
v 90. letech 20. století prodal soukromé osobě.
