Obec BíloviceOficiální stránky obce

Sídliště, jejich vznik a proměny v regionu Bílovice

Je prokázáno, že život na některýchvelko­moravských hradiscích pokračuje i po mocensko-politickém rozpaduVelké Moravy. Je také prokázno, že od r.976 v oblasti bývalého centraVelké Moravy, působilo biskupství. Je kladeno zpočátku do křesťanskéhocentra na Sadské výšině /Sady u Uh. Hradiště/, v bezprostřed­níblízkosti regionu Bílovice. Odtud bylo přeneseno do Kunovic, snadi Polešovic a posléze bylo r.1063 přeloženo do Olomouce.

Pro vývoj osídlení v historické době od10. století měla pro celé území okresu Uh. Hradiště a tedy i regionuBílovice mimořádný význam existence velkomoravských hradisek, z nichžjedno s názvem Bolegradica existovalo u Hradčovic a má zřejmě souvislosts názvem trati Polehradice v k.ú. Mistřice v prostoru mezi dnešnímiMistřicemi a Hradčovicemi. Kolem těchto hradisek se zpravidla dotvářelapostupně hustá síť zemědělských sídlišť – vesnic, na něž plynulenavazovalo mladší osídlení z 10 –12. století až poloviny13. sto­letí.

S velkomoravským obdobím /před rokem 927/ jemožné ztotožnit s velkou pravděpodobností známá x jména některýchvesnic. Z našeho regionu je to zcela určitě Kněžpole /vesnice lidínáležející knížeti/.

Ke starobylým místním jménům náleží i ta,která jsou ukončena na – any. Z našeho regionu jsou to Topolany –dnešní Topolná. Vznik této obce lze datovat do 10. či nejpozději11. sto­letí.

Nejpozději v 11. století vznikaly dalšíhistoricky známé vesnice mezi nimi v regionu Bílovice jsou to obce Jarošov,Nedachle­bice.

Nejpozději v 12. století lze klást vznik Bílovic, Březolup aZlámance.

V období hospodářské stabilizace I. pol.13. století bylo na území dnešního okresu založeno kolem 17 sídlišťmezi nimi i Mistřice. Ke vzniku Mistřic, je však nutno dodat, že jejichvznik v I. pol. 13. století je sice fakticky prokázán, ale že na jejichdřívější skutečný vznik mohla mít mimořádný význam existence jižvzpomínaného velkomoravského hradiska Bolegradica a také prokázanáexistence dvou sídlišť zvaných Biskupice /vesnice lidí poddanýchbisku­povi/, které později asi změnily jména na Horní Popovice /dnešníPopovice/ a Dolní Popovice /zanikly ve 14. stol. v k.ú. Sady/.

V souvislosti s rozmachem velké středověkékolo­nizace, bylo v průběhu II. pol. 13. století založeno na území okresudalších asi 25 historicky známých vesnic, mezi nimiž je i Částkov.

Ve 14. století převážně do vzniku domácíchválek, pokračovala velká středověká kolonizace, v průběhu kterévzniklo na okrese kolem 22 dalších vesnic, mezi nimiž jsou Javorovec,Svárov a Včelary.

Zrekapitulujeme-li si výše uvedený přehledo vzniku jednotlivých vesnic a posoudíme jej také z pohledu složeníobyvatel­stva, pak můžeme konstatovat, že vesnice v regionu Bílovice bylyosazeny v drtivé většině slovanským obyvatelstvem, z nichž největšíčást tvořila místní složka, potomci Velkomoravanů. Nelze doložit, že bydo tohoto regionu přicházely skupiny Maďarů, tak jak tomu bylo ve východníčáti okresu Uh. Hradiště. Naopak je možné, že od počátku 11. stoletímohlo docházet k asimilaci Polských Slovanů v regionu Bílovices domácím obyvatelstvem. Potvrzuje to skutečnost, že jeden z moravskýchspráv­ních hradů – nížinné opevnění vybudované na levém břehuMoravy /tzn. ve směru k Topolné a Kněžpoli v k.ú. Spytihněv, v polozedodnes zvané Hradišťko, byl vybudován technikou a ve slohu typickém probudování opevnění na území Polska/. Hrad byl založen Břetislavem I. ajeho synem Spytihněvem.

Po roce 1020 dochází i na okres Uh. Hradištěk přílivu českého obyvatelstva, které se však usazovalo především napravobřeží Moravy. Čeští kolonisté zapustili v této části okresukořeny natolik, že ovlivnili domácí obyvatelstvo i jazykově: vzniká zdetzv. dolské nářečí /Tupesy, Jalubí, Boršice, Nedakonice atd/. Podlekeramiky nalezené při archeolog. výzkumu zaniklé velkomoravské vsiZáblacany /k.ú. Huštěnovice/, můžeme soudit, že sem přicházelooby­vatelstvo ze severovýchodních Čech.

V regionu Bílovice nelze prokázat ani německoukolonizaci, jak je tonu např. v případě obcí Horní a Dolní Němčí aDerfle.

Od období zániku Velké Moravy – povítězství Maďarů, lze dokumentovat časté nájezdy nepřátel na územídnešního okresu, což se dotklo tragicky i některých obcí regionuBílovice, a to tak, že část obyvatelstva byla vyvražděna a obytnái hospodářská stavení poničena.