Pravěk
Každá z těch asi 1500 lidských generací, postupně žijících na území tohoto regionu, který je součástí středního Pomoraví, vepsalasvým způsobem do povrchu této části země kus své historie, kterou v současné době poznáváme mluvou archeologických nálezů a které v souhrnu tvoří celé dějiny tohoto regionu. Toto dílo přírody, poznáváné lidstvem od nejdávnějších dob své samostatné existencepostupně využívali lovci zvěře, zemědělci, výrobci, ale také kupciprocházející územím regionu ze vzdálených zemí. Vždyť území okresu bylo od nepaměti křižovatkou dávných cest a to jantarové, vedoucí od Baltu k Jadranu a uherské, vedoucí od Dněpru a Černého moře směrem dozápadní evropy. Území našeho regionu bylo osídleno od pravěku a není proto divu, že se tentomalebný kraj, jemuž vévodí na východě údolí říčky Březnice, nazápadě v okolí obcí Topolná, Kněžpole a Jarošov řeka Morava s jejínivou a lužním Kněžpolským lesem, na jihu a severu výběžky Vizovickévrchoviny, stal kolébkou a domovinou mnoha generacím. O kontinuitěosídlení území regionu bílovice svědčí řada archeologických nálezů.Mimořádně vzácný a zároveň nejstarší archeologický nález je datovándo tzv. mladší fáze starší doby kamenné (mladší paleolit) z let asi40 000 – 10 000 př. n. l. a to z k.ú. Březolupy. Šlo o období , vekterém vývoj samotného člověka postoupil již na práh jeho dnešního typu„Člověka moudrého“ (Home sapiens), který touto oblastí nejen častějiprocházel, ale také se tu utábořil a takto se mu území regionu stalo načas i domovinou.
Pro člověka v uvedené době stále vzrůstal význam lovu a přitom se začal specializovat na velká stádní zvířata. Jak ukazují archeologické nálezy z Březolup, člověk si zde vyráběl zbraněa nástrje převážně z pazourku. Archeologické nálezy z Březolup jsouo to cenněší, že mapují paleolitickou stanici tehdejšího člověkas doklady trvalejšího pobytu nejstarších obyvatel nejen regionu Bílovice,ale i celého okresu Uh. Hradiště. Jde o lokalitu Březolupy –„Pastvisko“ s pazourkovým, radiolaritovým a křemencovým materiálem asnad i „Čertoryje“ s dosud nehojnými sběry pazourkové industrie.Z uvedené doby je také archeologický nález mamutích klů v části obceBílovice – Včelary v trati „Kuchyňky“ a dlouhých mamutích kostív obci Jarošov – „Hliník“. Nejnovější archeologické nálezyz Jarošova ukazují na to, že zde žili lovci mamutů. Největším objevemvýše uvedeného období bylo zvládnutí ohně.
Zásadní zvrat v pravěkém hospodářstvízpůsobila až „neolitická revoluce“ způsobená nástupem mladší dobykamenné (neolitické) v letech asi 5000 – 2 500 př. n. l. Jejíminositeli byli zemědělci, přicházející k nám od jihovýchoduz podunajské oblasti, kteří vyhledávali nejúrodnější púdy –především spraše, aby je svými primitivními dřevěnými a parohovýminástroji u nás vůbec poprvé kopaničářským způsobem obdělávali.Nebyli tedy již pouhými „kořistníky“ příroduy jako někdejší lovci asběrači, ale již „výrobci potravy“, neboť byli nejen pěstiteliobilovin – pšenice, ječmene, ale také prosa a luštěnin, stejně jakochovateli dobytka – skotu a koz pro mléko, ovcí pro vlnu a prasat pro maso.Tento způsob života, vázaný na vegetační cyklus, si vynutil budováníjiž stálých sídlišť, rozložených zpravidla v nízkých poloháchv blízkosti vodních toků. Dalším významným, objevem neolitickéholidstva, byla výroba hliněných nádob – keramiky. Podle tvaru výzdoby nanádobách jsou tehdejší lidé označováni lidem kultury s keramikouvolutovou (nebo lineární). V regionu Bílovice jsou prozkoumána neolitickásídliště v Březolupech „Pastvisko“, Bílovice „Padělky“ aNedachlebice – „Chaťaboř“, Čtvrtě", „Nadsouhradí“ a „VelkéRatajce“. Kamenné nástroje (na opracování dřeva nebo půdy) z této dobybyly nalezeny v k.ú. Svárov, Jarošov, Mistřice, Nedachlebice,Bílovice – Včelary. Z pozdějšíhpo období je nutno vzpomenout obdobílidu mohylového, který využíval jak zemědělsky obdělávanou půdu, takzalesněné nebo křovinatépolohy pro vypásání stády dobytka. Z tohotoobdobí pochází mimořádně vzácný nález bronzových sekyrek spojenýchlakoty v k.ú. Mistřice. Z období lužické kultury popelnicových polí(podle způsobu pohřbívání) t.zn. po roce 1200 př. n. l. jsou známénálezy z Bílovic – „Na Újezdě“, „Ploštiny“, Mistřice aKněžpole – „Podmistřičí“, Nedachlebice – „Humence“.